Zamyšlení Leo Pavláta: Charismatický Fredy Hirsch

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Česká republika si zítra jako svůj významný den připomene židovské oběti terezínského rodinného tábora v Osvětimi v roce 1944. Svůj život s ním tragicky spojil i charismatický organizátor a vychovatel Fredy Hirsch.

Narodil se v německých Cáchách 11. února 1916. Jako devatenáctiletý odešel před Hitlerem na Moravu a poté do Čech. Přinesl si zápal skauta a výborného atleta stejně jako oddanost sionismu. Na židovském sportovišti Hagibor v Praze, kam Židé mohli i za okupace chodit, vedl cvičení. 

„My děti jsme ho milovaly. Myslely jsme si, že všechno zvládne," napsala po válce jedna z pamětnic. V této činnosti Fredy Hirsch pokračoval i v terezínském ghettu, kam byl deportován v prosinci 1941. V Oddělení pro mládež zavedl s jemu podřízenými vychovateli přísná pravidla. U svých svěřenců posiloval fyzickou zdatnost, ale také jim četl a hrál divadlo. Jak uvedla po válce jedna z mála přeživších spolupracovnic Fredyho Hirsche: „My jsme se snažili pod jeho vedením vybudovat ostrůvek lidskosti, aby děti měly sportovní a kulturní aktivity a mohly alespoň trochu žít jako dřív."

V září 1943 byl Fredy Hirsch spolu s dalšími 5000 vězni deportován do Osvětimi. Neprošli zde obvyklou selekcí, rodiny se mohly stýkat a Fredy Hirsch přesvědčil nacisty, aby mohl zřídit a vést dětský blok. Dbal v něm na to, aby vychovatelé i v ubohých podmínkách pečovali o čistotu dětí, organizoval pro ně vyučování a divadlo.

Zpětně se zdá, že takzvaný rodinný tábor měl nejspíše oklamat delegaci Mezinárodního výboru Červeného kříže, o jejíž návštěvě k propagandistickému zneužití nacisté uvažovali. Nakonec však bylo na 3800 dosud živých vězňů včetně dětí a Fredyho Hirsche v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděno.

 Podle některých svědectví pronikly krátce předtím do tábora informace, jaký osud jej čeká, a Fredy Hirsch se měl postavit do čela vzpoury. Ještě než byli vězni odvezeni k plynovým komorám, však byl nalezen v bezvědomí po otravě prášky.  Po válce se objevily spekulace, že se rozhodl zemřít, protože nedokázal ochránit své svěřence. Tomu ale protiřečí Hirschovo veškeré předchozí jednání. Jiné podání naznačuje, že Fredy Hirschovi byla ve vypjaté situaci podána nadměrná dávka barbiturátů, aby ke vzpouře nedošlo. Obavu z ní měli mít ti, kdo uvěřili, že nacisté neplánují hromadnou vraždu, ale jen přemístění vězňů na práci do Německa.

S Fredy Hirschem se v Terezíně a Osvětimi setkala i později světoznámá cembalistka Zuzana Růžičková. „My Židé nemáme svatých," řekla o něm. „Máme ale cadikim, spravedlivé. Fredy Hirsch byl cadik: člověk spravedlivý, statečný a krásný."