Zamyšlení Leo Pavláta: Co Tóra učí o dobru a zlu
Včera v synagogách začal nový cyklus čtení Tóry – biblických Pěti knih Mojžíšových. A hned na počátku můžeme číst o hříchu prvních lidí.
Adam a Eva neposlechli Božího zákazu a okusili plod z rajského stromu poznání dobrého a zlého. Židovská tradice soudí, že to byl fík, nikoliv jablko, ale podstatnější je, že Bible takto ohlašuje přítomnost zla ve světě. Co je dobré a zlé přitom nezávisí na lidském soudu. Z hlediska tradičního judaismu je v Bohem stvořeném světě dobré to, co provází respekt k Božímu řádu a mravnosti, co k nim lidstvo obrací. Tak i nejrůznější obtíže mohou být lidem ku prospěchu, protože jim nabízejí šanci nově na sebe pohlédnout, být v Božím světě lepším, i když subjektivně člověku může být těžko, pociťuje nespravedlnost.
Jestliže, jak uvádí Bible, první lidé sešli z Boží cesty, judaismus nemá za to, že lidské pokolení kvůli tomu obtížil dědičný hřích. Pravda, život lidí vyhnaných z ráje se změnil, v řádu Božích stvoření poklesli. Jako takoví pak ve všech generacích musí stále znovu podstupovat zkoušku, v níž Adam a Eva selhali. Člověku se dostalo daru svobodné vůle, a tedy musí volit, opakovaně se střetávat se zlým v sobě a ve světě. Vždy při tom čelil, čelí a bude čelit svodům a překážkám – a všem známý biblický had, ztotožňovaný se satanem, také dle judaismu ničím jiným než překážkou, pokušením či obtíží není. I proto judaismus nikdy nepřipouštěl, že by ve světě existovala Stvořiteli se protivící síla; jakási ďábelská moc, která by s ním zápasila o osud světa.
Na otázku, kde se ve světě vzalo zlo, židovská tradice odpovídá, že to není chyba v Božím plánu. Zlo považuje za součást stvoření a střet se zlem za lidské poslání.
Svobodná vůle odlišuje člověka od ostatních stvoření a zůstaneme-li u židovské tradice, dostalo se mu též v Tóře naučení, čím se při svých rozhodnutích řídit; co dělat, ale též čeho se vyvarovat. Dobrými rozhodnutími člověk tento svět udržuje a rozvíjí, špatnými mu škodí a vede k záhubě. Ne vždy volí správně a tehdy židovská tradice hovoří o hříchu. Jsou jím nedobrá rozhodnutí, zlé činy, které mají stejný následek.
Hřích tak v židovské tradici popírá smlouvu mezi Bohem a člověkem, narušuje jednotu světa. Naopak náprava hříchu na základě pokání jednotu opět přináší a přispívá ke konečné nápravě světa. Dobré a zlé jsou ve světě pospolu. Současně však ve zlém je skrytě obsaženo i dobro.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka