Zamyšlení Leo Pavláta: rostlinná symbolika svátku Sukot
Ještě do středy večer trvá letos Svátek stanů zvaný hebrejsky Sukot. Jeho zvláštností je modlitba, při níž Židé žehnají do všech stran svazkem čtyř rostlin. Jedna z nich si zaslouží zvláštní pozornost.
Palmová ratolest, větvička vrby, snítka myrty a – etrog. Tyto čtyři rostliny tvoří svazek, který věřící drží při části bohoslužby o svátku Sukot. Zatímco první tři rostliny dobře známe, o etrogu, to nejspíš neplatí. Bible o tomto plodu podobnému citrónu hovoří jako o „ovoci krásného stromu“. Podle tradičních podání dokonce biblický strom poznání dobrého a zlého nesl právě etrog. Jak se z něho později stalo rajské jablko, z něhož prý pojedli první lidé? Snad proto, že ve staré řečtině se etrogu říkalo „zlaté jablko“.
Faktem zůstává, že v době druhého chrámu byl etrog v Zemi Izraele široce rozšířen a zachoval se zde vyobrazen i na historických mozaikách a mincích. Když pak Židé ztratili svou státnost, pěstovali etrog v podnebně příhodných místech svého nejistého vyhnanství.
Modlitba s etrogem, palmovou ratolestí, větévkou myrty a vrby jako část symboliky svátku Sukot vyjadřuje hojnost, která z nebes přichází do všech koutů země. Dávné midraše obdařily navíc etrog i další tři rostliny jim vlastní symbolikou. ¨
Tradiční podání tak hovoří o jejich chuti a vůni jako o protějšcích učenosti a dobrých skutků. Plody palmy mají chuť, avšak nevoní. Myrta voní, ale nechutná. Vrba ani nevoní, ani nemá chuť. Podobně existují Židé znalí Tóry, ale bez dobrých činů. Další se vyznačují dobrými činy, ale zůstávají neučení. Jiným chybí jak chvályhodné činy, tak vědění. Pouze vzácnému etrogu je vlastní chuť i příjemná vůně odpovídající těm, kdo jsou učení i konají dobré skutky. Ve svazku při svátku Sukot jsou však všechny rostliny spojeny, a tak i v židovském společenství jsou pospolu lidé lepší a horší, navzájem si zavázáni ručením.
V symbolice svátku Sukot však etrog není jen oslavován. Tak jiný midraš zmiňuje, že oči, jejichž tvar se podobá lístkům myrty, mohou člověka svést. To tehdy, když srdce, k němuž je přirovnán etrog, naplní závist a lačnost. A stejně i vrbové lístky, připomínající ve svazku čtyř rostlin k svátku Sukot rty, odkazují k lidské volbě: mohou být nástrojem učenosti a podpory, anebo pomluvy či nespravedlnosti. Konečně ani s palmovou ratolestí, coby obrazem lidské páteře, tomu není jinak: oči, srdce i rty – vše v lidském těle – propojuje k dobrému či zlému.
Je to působivá symbolika, která zdaleka nepromlouvá jen k židovskému společenství; jen na člověku záleží, jaký bude náš svět.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
