Změní Lauderovy školy nová ředitelka? Končí Štetl fest. A jak vzniklo slovo „genocida“?

Snažíme se, aby děti chodily do školy rády, říká Váňová

Pražské Lauderovy školy vykročí 2. září do nového školního roku opravdu „nově“. Totiž s novou paní ředitelkou. Tou je Tereza Gafna Váňová. Ve funkci nahrazuje Petra Karase, se kterým jsme v Šalomu mluvili na konci června. Váňová ale ve vedení „Lauderek“ už řadu let působila jako jeho zástupkyně. Změna to tedy není úplně revoluční.

„Určitě škola půjde dál stejným směrem, jakým byla nastavená a jakým byla nasměrovaná předtím, to znamená, bude to komunitní a inkluzivní škola,“ říká Váňová.

Co to přesně znamená? „Budeme se všemi svými silami snažit, aby byla příjemným místem pro děti, aby sem chodili rády, aby to bylo rodinné a podnětné prostředí a abychom každé dítě, které k nám přijde, ať už je ve svém životě nebo ve své židovské identitě kdekoli, vzali z toho místa, kde je, a posunuli ho o několik kroků dál.“

Změny podle Váňové „budou spíše evoluční, nikoli revoluční. Vytipovali jsme několik oblastí, jako zahraniční spolupráce nebo práce se studenty se specifickými poruchami učení a komunitní život ve škole, kde jsme si přerozdělili různé úkoly mezi našimi kolegy. Doufáme, že právě tyhle oblasti se nám podaří díky tomu prohloubit a zase posunout o kousek dál.“

Jak vlastně dnes děti vychované Lauderovými školami prožívají svoje židovství? Podobně jako třeba před 10 lety, nebo se to nějak mění?

Poslechněte si celý rozhovor s novou ředitelkou Lauderových škol Terezou Gafnou Váňovou.

Štetl fest oživuje celou židovskou komunitu, říká jeho ředitelka

V těchto okamžicích v jihomoravské metropoli vrcholí 3. ročník festivalu Štetl fest. Diskusemi, koncerty i přednáškami oživil tamní prvorepublikové židovské vily, jejich zahrady i brněnské kulturní instituce. A letošním ročníkem rozhodně končit nehodlá, jak se dozvíme v příspěvku od Martiny Pouchlé.

Letošní Štetl fest „byl opět větší než ten minulý, přijelo mnoho návštěvníků, jak z celé České republiky, tak ze zahraničí,“ přibližuje jeho ředitelka Eva Yildizová.

Po třech ročnících už považuje iniciátorka celého projektu festival za etablovaný: „Cítím změnu, že už je známý, už když se řekne Štetl fest, tak hodně lidí ví, o čem se baví. Mám velkou radost, že hrozně moc lidí si dává už termín dalšího ročníku do diáře a ptají se nás, kdy ten příští ročník plánujeme.“

A co je podle Yildizové hlavním přínosem akce? „Kromě významné debatní, vzdělávací a kulturní složky je značná část festivalu tradičně věnovaná komunitě a jejímu duchovnímu životu, společnému pátečnímu zapalování šabatových svíček, modlitbám a zpěvům. Musím říct, že díky tomu židovská obec velice ožívá, a to nejenom v rámci setkávání, ale i duchovně.“

Jak tomu tedy bude v příštím roce? Co bude hlavním tématem? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelkou festivalu Evou Yildizovou.

Muž, který vytvořil pojem genocida

20. století se zapsalo do dějin lidstva v mnoha ohledech, kladně i záporně. A obohatilo mimo jiné náš slovník o nové slovo: „genocida“. Přišel s ním Rafael Lemkin, polský židovský právník působící v Americe. Od jeho úmrtí uplynulo 28. srpna 65 let. Jeho život i vznik pojmu „genocida“ připomíná Leo Pavlát.

„Slovo genocida – v úplnosti ,genocidium‘, je složeno z řeckého ,genos‘ a latinské přípony ,cidium‘, což doslova znamená ,zničení rodu‘. V politickém slovníku se tento termín objevil zásluhou jediného muže: polského židovského právníka Rafaela Lemkina,“ vysvětluje vznik slova Pavlát.

Lemkin už v roce 1933 „navrhl s vědomím historicky nedávných masakrů Arménů Turky i aktuálního vraždění křesťanů v Iráku postavit mimo zákon ,činy barbarismu‘. Neuspěl,“ pokračuje Pavlát.

Po druhé světové válce analyzoval právní ustanovení, která nacistům posvětila jejich zvěrstva na dobytých územích. „Výsledkem této práce byl koncept pojmu genocida. Lemkin ho v roce 1944 zahrnul do svého ústředního, anglicky psaného díla Vláda sil Osy v okupované Evropě, přičemž podrobně popsal genocidní aspekty politické, sociální, kulturní, ekonomické, biologické, náboženské a morální,“ dodává Pavlát.

Z jakých poměrů Lemkin pocházel? A jak se mu nakonec podařilo, že se „genocida“ stala podle mezinárodního práva zločinem?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.