Co nabízí „židovské“ Louny, jaké byly dějiny Židů v Černé Hoře a proč si připomenout Tomáše Pěkného
Zakladatel slavné americké hodinářské firmy Bulova pocházel z Loun. Nová kniha mapuje dějiny Židů v Černé Hoře. Připomeneme také historika, spisovatele a disidenta Tomáše Pěkného.
Navštivte „židovské“ Louny
Před nějakými sto lety žili v Lounech Židé v každém sedmém domě. Početné komunitě sloužila novorománská synagoga, ve které dnes najdete dva kilometry písemností na stojato. Stavba totiž zatím slouží jako depozitář okresního archivu. Je ale ve velmi špatném stavu, podepsala se na ní především 50. a 60. léta minulého století. V lounské synagoze natáčela Kateřina Havránková s ředitelem tamního okresního archivu Janem Marešem.
„Lounská synagoga je zvláštní tím, že vyrostla z ničeho velice rychle. Tady ještě v 60. letech 19. století žádná obec prakticky nebyla. A během 10 let dokázali postavit dost velkou a dost výstavní stavbu. V 60. letech 19. století zde bylo několik velice výrazných osobností,“ říká Jan Mareš.
Jedná se například o zdejšího rodáka Josepha Bulovu, který založil americkou obrovskou hodinářskou firmu Bulova. „Narodil se zde jako Pepík Bulova v roce 1851,“ dodává Jan Mareš.
Jaké další židovské památky kromě synagogy se v Lounech dochovaly? Jak vznikl tamní židovský hřbitov? Jaká budoucnost čeká synagogu? A kde je dnes lounská Tóra? Poslechněte si celý rozhovor Kateřiny Havránkové s ředitelem tamního okresního archivu Janem Marešem.
Židé Černé Hory od antiky do holokaustu
Černá Hora na Balkánském poloostrově je dnes nejmladší stát Evropy. Její dějiny jsou však dlouhé, stejně jako dějiny tamní židovské komunity. Ví se o nich ale málo, což má změnit kniha českého historika a balkanisty Františka Šístka z Historického ústavu Akademie věd České republiky. Ten nedávno publikoval knihu Židé Černé Hory od antiky do holokaustu.
„Židovské dějiny Černé Hory byly donedávna neznámé, protože nejsou příliš kontinuální. Novější dějiny Židů, kdy skutečně můžeme hovořit o kontinuálním osídlení, začínají v 19. století, kdy v přímoří vládla habsburská říše,“ vysvětluje František Šístek.
Odkud tehdy Židé do Černé Hory přišli? „Ve vnitrozemí Černé Hory žili dříve spíše sefardi, kteří byli typičtí pro Osmanskou říši. Ale židovské osídlení je potom spíše spjaté s pobřežím, tam jsou vlivy západoevropské i středoevropské,“ doplňuje Šístek. Většina Židů podle něj do Černé Hory přišla právě ze zemí, které patřily k rakousko-uherské monarchii. „Byli to tedy většinou Židé aškenázského původu, nemusíte si tu komunitu představovat nějak moc exoticky, jsou to vlastně dost často lidé, jejichž předkové mluvili maďarsky nebo německy,“ dodává.
Jak Židy v Černé Hoře zasáhl holokaust? Jakou roli během něj hrála Itálie? A jak se zachovali tamní obyvatelé? Poslechněte si celý rozhovor s historikem a balkanistou Františkem Šístkem.
K nedožitým osmdesátinám Tomáše Pěkného
Jméno kulturního historika, editora, spisovatele a chartisty Tomáše Pěkného si asi někdo z vás spojí s týdeníkem Respekt, další s měsíčníkem Roš chodeš, někdo možná s knihou Historie Židů v Čechách a na Moravě, kterou vydal v roce 1993. Letos 8. května uplyne 80 let od jeho narození. Osobní vzpomínku na Tomáše Pěkného připravil Leo Pavlát.
Ten začátky Pěkného profesní dráhy popisuje takto: „Když na počátku roku 1968 snaha o demokratizaci poměrů vyústila v Pražské jaro, Tomáš publikoval ve všech hlavních reformních tiskovinách. Represivnímu aparátu, který se po srpnové okupaci opět dostal k moci, se pak v nejmenším nepodal. Než aby sloužil, raději pracoval jako zahradnický pomocník, sanitář, čistič výloh, noční hlídač a nakonec studnař-čerpač. V lednu 1977 jako jeden z prvních podepsal Chartu 77.“
Vlastní tvorby se Pěkný ale nevdal, publikoval pod jmény přátel, věnoval se židovské tematice a přispíval do samizdatových periodik. „Tomáš Pěkný byl člověk nesmírně skromný, skryt v sobě a za svou prací, která po pádu komunistického režimu našla výraz i v jeho činnosti redaktora a editora,“ vzpomíná Leo Pavlát.
A jak na Tomáše Pěkného vzpomínají kolegové z Respektu?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.