Co ukazuje výzkum o antisemitismu v Česku, jak ožívá synagoga v Pacově a co znamenají jména v Tóře

Jaké jsou závěry zprávy o antisemitismu v Česku roku 2023

Česko je nadále země velmi přátelská k Židům. Přesto ale i zde v roce 2023 došlo k raketovému nárůstu antisemitských incidentů. Vyplývá to z Výroční zprávy o projevech antisemitismu v České republice za rok 2023. Tu v těchto dnech vydává zdejší Federace židovských obcí. Co dalšího nejnovější průzkum ukazuje, nám už prozrazuje tajemník FŽO Michael Pelíšek.

„Zatímco v roce 2022 jsme zaznamenali něco přes 2.200 antisemitských incidentů, v roce 2023 to už byl skoro dvojnásobek, zaznamenali jsme více jak 4.300 incidentů. K tomu je třeba říct, že do září byl růst v ‚jen‘ zhruba 50 procent a v období říjen až prosinec se počet incidentů meziročně zvýšil až na 3,5 násobek. Z toho tedy vyplývá, že jednoznačný bod zlomu nastal po teroristickém útoku na Izrael 7. října,“ shrnuje výsledky zprávy Pelíšek.

Zpráva v souvislosti právě se 7. říjnem mluví o novém antisemitismu. V čem je „nový“?

„Nový antisemitismus je nový fenomén, ale ve skutečnosti je to starý známý antisemitismus, kdy dochází pouze ke změně označení cíle. Už se nepoužívá slovo Žid, židovský nebo židovství a používá se místo toho Izrael, izraelský, Izraelec, popřípadě sionista nebo sionistický. K tomu je třeba říct, že zdaleka ne každou kritiku Státu Izrael můžeme považovat za antisemitismus,“ dodává Pelíšek a podrobněji vysvětluje:

„Když se rozhodujeme, jestli se jedná o běžnou kritiku svrchovaného státu, nebo už je to za hranicí a považujeme to za antisemitismus, tak se řídíme tzv. 3D testem Natana Šaranského. 3D jsou tři slova na D, to znamená delegitimizace, démonizace a dvojí standard. Takže pokud ta kritika Státu Izrael nese alespoň jeden z těchto tří faktorů, pak to považujeme za antisemitismus.“

Co tedy patří mezi základní projevy nového antisemitismu? „Je to popírání práva Izraele na existenci, označení Izraele za původce všeho zla na světě, ztotožnění sionismu s rasismem nebo nelegálním kolonialismem, nebo třeba srovnávání politiky státu Izrael s německým národním socialismem či jihoafrickým apartheidem,“ dodává Pelíšek.

Federace ve zprávě také podrobně rozebírá ideologické pozadí protižidovské nenávisti. Co zjistila? Jsou protižidovské postoje u nás stále záležitostí spíš politických extrémů? A co tedy konkrétně dělat, když se setkáme s nějakým projevem protižidovské nenávisti? Poslechněte si celý rozhovor s Michaelem Pelíškem.

Jak ožívá synagoga v Pacově

Spolek Tikkun koupil před několika lety od soukromého majitele synagogu v Pacově na Pelhřimovsku. Ta v druhé polovině 20. století fungovala jako zemědělský sklad a výrobní hala. Stavba byla po druhé světové válce přepatrována, okna byla přezděna a dělníci do ní vlámali nové vchody pro dovoz materiálu. Díky darům místních, potomků zdejších Židů ze zahraničí i řadě dotací by se teď měla budově vrátit její veřejná funkce. V Pacově natáčela Kateřina Havránková.

Zatímco zvenku je vidět krásná fasáda a střecha, uvnitř je ještě staveniště. „Synagoga se rekonstruuje několik let, ale zatím probíhaly hlavní práce, kdy se rekonstruovala střecha, dělalo se odvlhčení. A postupně se opravují jednotlivé části fasády,“ říká Petr Duffek, archeolog ze společnosti Archaia Brno.

Synagogu v Pacově si postavili Židé v roce 1823, ona potom vyhořela, takže podoba, ke které se projekt snaží vrátit, je až druhé poloviny 19. století.

Jaká byla židovská komunita v Pacově? Co ji živilo? A co se synagogou bude, až se ji podaří opravit? Poslechněte si celý rozhovor Kateřiny Havránkové.

Skrytý význam biblických jmen

Řekni mi, jak se jmenuješ, a já ti povím, jaký jsi. Tato slova by mohla platit o řadě postav Hebrejské bible. Jméno a jeho různé významy totiž hrají v židovské tradici důležitou roli už úplně od počátku. Leo Pavlát v následujícím příspěvku ukazuje, jak je tomu právě v Tóře.

„Hned o prvním člověku Adamovi se píše, že ho Bůh ‚vytvořil z prachu země‘. Země se přitom hebrejsky řekne ‚adama‘ a souvislost tohoto pojmenování s pokorou je zřejmá,“ vysvětluje Pavlát.

A pokračuje: „O Noemovi, který i po potopě zachoval na zemi život, je zase v První knize Mojžíšově řečeno, že by měl přinést ‚útěchu‘ z díla. Noemovo jméno se přitom v hebrejštině píše právě jako slovo útěcha, překládané i jako odpočinek.“

Co znamenají jména Abraháma, Izáka a Jákoba? Proč některé biblické postavy od Boha dostaly nové jméno? A platí v Bibli, že jméno člověka odráží i jeho duší?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.